close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2011

Milý deníčku...

28. dubna 2011 v 16:35 | Carey Larysová |  Deník
Milý deníčku, omlouvám se že sem teď píšu tak málo, ale mám prostě špatné období. Už nevím co bych z nude dělala. Jenže to není nuda, je to něco co mi vhání do hlavy hrozné myšlenky. Přečetla jsem již tři knihy během dvou dnů. To není normální! třeba dnes ráno jsem chvíli seděla u jezera, to mě přepadla jedna s těch neblahých chvilek. Zamyslela jsem se proč tu vlastně sem. Jestli by jsem někomu chyběla, kdybych odešla, kdybych... zemřela? Myslela jsem na to dneska hodně dlouho, víc než je po mě zvykem v posledních dnech. Ale pryč s těmi hloupými nápady. Konečně jsem vyděla svou sestřičku, totiž moje dvojče. Je super, a jsem ráda že ji mám. Taky jsem ale včera prožila peklo. Zase se pár holek včera málem porvalo v síni. A vždycky když se něco takového děje, tak u tho musím být. Maám vážně smůlu, doufám, že se všechno urovná, tak mi drž palce,
tvoje Carey

Nový potomek rodu!

19. dubna 2011 v 16:22 | Carey Larysová |  Já a Family
Dozvěděla jsem se (nebudu říkat kdy a od jakého zdroje) úžasnou novinu! Moje rodina, jak už víte, se změnšila o mou matku, která mě opustila hned po mém narození, a tedy nemohu mít žádného čistokrevného sourozence, ale to jsem se spletla! Nenarodila jsem se onen den totiž jen já, ale také má sestra alias dvojče Claire. Hned jako narozené nás od sebe oddělily a ji odstrčily...kamsi! To nevím, neznám ji a nikdy jsem ji neviděla, ale brzy již nastoupí do Bradavic...
Claire a Carey Larysovy přichází!

Valentýn...

9. dubna 2011 v 15:02 | Carey Larysová |  Deník
Milý deníčku,
je Valentýn, neslavím ho, nikdy jsem ho ráda neměla a tím pádem i letos nechtěla slavit, ale...
...někdo si na mě vzpomněl, někdo, kdo na přání udělal tu největší chybu, to jediné, co sem nenapsal, Podpis!

Překvapující dopis

8. dubna 2011 v 17:07 | Carey Larysová |  Já a Family
Dozvěděla jsem se novinu, moc úžasná sice není, ale jsem ráda, že po takové době znám aspoň něco. Dostala jsem od rodiny zdlouhavý dopis, ve kterém píší, že mi gratulují ke koleji, jak mi přejí dobré učení a ty ostatní keci. Po přečtení podlouhlého odstavce, jsem u vyčerpání sil a přesto mě nakopl poslední odstaveček napsaný jiným písmem. Byl o mé matce. Píše se, že tu také studovala, že jsou rádi, že jsem právě tady a že mi drží palce. Prý by byla pyšná! Nevím co to do nich vjelo, vlastně ani na co by byla pyšná, zatím jsem s ničím nezačala.:D Ovšem o její smrti ani zmínka. Jako by to nešlo říct už dřív, jakoby museli zapírat, teď bude jednodušší z nich vymámit příčinu smrti, doufám...
... neodepsala jsem, zatím tedy nevím co.

Chytač ve Zmijzelu

6. dubna 2011 v 14:25 | Carey Larysová |  Jen Zmijozel..
Milý deníčku,
tak jak to vypadá, tak jsem novým chytačem Zmijozelu ve Famfrpálu... opravdu super! Ale ne, budu se snažit. Taky jsem se za včerejší večer stihla skamarádit se Zmijozelačkou, vypadalo to, že má i stejný sklony k ničení ostatních :D, jenže se to nějak poblblo. U jezera na mě pomocí hůlky shodila lavinu sněhu, v tomhle počasí, chápete? Já celá naštvaná a promáčená jsem přišla do velké síně, kde ovšem ona dáma už čekala, mno. Já naštvaně nemluvila a z komára velblouda z toho udělala fantasie ostatních. Snad se na mě nezlobí, jenže při mé hrdé povaze pochybuji, že se omluvím.
Kruci! Kdyby tam alespoň u té činnosti nebyl ředitel! Když mě zahlédl jak si ždímám ze sukně vodu a ani z jedné z nás nevymámil co se stalo (nechtěli jsme mít problémy), tak si nás na dnešek pozval do ředitelny. Opravdu skvěle. Zdá se, že se opravdu stanu středem pozornosti na škole, ovšem nejspíš tak, jak to rod ani já nechtěl. :(

Velká síň +Daisy Looney Everglade

5. dubna 2011 v 16:36 | Carey Larysová |  Jen Zmijozel..
Tak jsem včera poprvé navštívila velkou síň a vypadá to, že se mi to vyplatilo. Poznala jsem jednu milou holčinu, Daisy Looney Everglade, tu poznáte všude, je hodně viditelná :D, taky zmijozel, aspoň nějaká útěcha. :D No v každém případě hezké oživení.

Rozřazení

4. dubna 2011 v 14:37 | Carey Larysová |  Jen Zmijozel..
Milý deníčku, můj osud byl moudrým kloboukem vyslyšen a byla jsem přiřazena ke Zmijozelu. Měla bych mít asi radost, ale po tom, jak jsem "originálně" sama oslavila svou novou kolej, a myslím to jako opravdu vážně že originálně, to nemyslím ironicky. Když jsem se dozvěděla, že patřím k Zmijozelu, vyšla jsem o něco později na večír ven na cestu k Prasinkám, odkud jsem se podivně zamotala bůch ví kam. Teď už bych tam asi netrefila, i kdybych chtěla, ale bylo tam nádherně! Klesla jsem tělem do toho zbytku bílého sněhu, kam očividně jen tak někdo nohou nepotáhne. Lehla jsem si a mé tělo docela pomalu nasáklo studenou vodou ze sněhu. V té chvíli jsem přemýšlela o těch nejsmutnějších věcech v těchto chvílích. Pomohlo to, kráčela jsem s úsměvem na tváři celá kapající vodou do školy. Nikdo mě nechápal a já jsem se jim až někdy musela smát, jak na mě nechápajícně zírají. Na druhou stranu si tu připadám trochu osaměle. Moc lidí tu neznám. Možná, že bych potřebovola nějakou duši, které bych se mohla občas svěřit, někoho kdo by mě chápal. Bude určitě líp, musím se jít seznámit s novým domovem... Zmijozel!